21. srpen 1968 zapominamy? bojazlivy narod

21. srpna 2006 v 11:44
21. srpen 1968 pokus jednych komunistu přechcat tych druhych komunistu.....

Dneska je pry vyznamny den, ale už ani novinařske hyeny temu moc prostora nedavaju. Pomalu ten smešny pokus o reformu komunistu, zabaleny do obalu jakehosyk hrdinskeho počinu zhrbeneho a podaneho naroda, sa nam vytraca do tmy. eště paru roku a celu pravdu zhrneme do paru vět, o co sa tehdy pokusili komunisti a využili pohodli zbytku naroda, ktery za kus vyhledu za oponu byl schopny prodat vlastnu mamu. Čest tym paru vyjimkam!!!!!
Včilek nejde nevzpomenut na jednoho z malych/velkych hrdinu tej cypatej doby. Jako jeden z prvych a nebojazlivych luďi sa postavil k okupaciji čelom a abystě nezapominali, tuž vzpomenu ho....
Tak vás tu máme, bratři z krve Kainovy,
poslové noci, která do zad bodá dýku,
tak vás tu máme, bratři, vnuci Stalinovi,
však ne tak jako včera, dnes už bez šeříků,
však díky za železné holubičky míru
a díky za polibky s chutí hořkých mandlí,
v krajině přelíbezné zavraždili víru,
na cestě rudé šípky jako pomník padlých
Vám poděkování a vřelá objetí
za provokování a střelbu do dětí,
a naše domovy nechť jsou vám domovem,
svědky jsou hřbitovy páchnoucí olovem.
Vím, byla by to chyba - plivat na pomníky,
nám zbývá naděje, my byli jsme a budem,
boĺšoje vam spasibo, braťja zachvatčiki,
spasibo bolšeje, nikogda nězabuděm, nikogda nězabuděm!
Jak sem byl maly synek, dycky sem zaviděl tym staršim, že zažili ten šedesatyosmy, bo všeci furt dřystali, jaka to bola fajnova doba, jakasyk uvolněna, taka svobodna a dyby nebylo okupantuv v ulicach srpnovych, tak pry jak na zapadě sa dalo meškat aj u nas. Časom to trocha vybledlo, par učastniku zpominalo že to bolo hlavně o tym, jak sa nemuselo moc robit a dalo se zohnat aj kusek te lehke drogy a pivo s naftu boli lacne jak cyp.Všci zpominali tych par hrdinu, v čele s Dubčekem, a všeci boli statečni jak haviř na nemocenske. Čemu se nebranili, čemu se nepostavili na odpor? To každy jaksyk odřystal, že to nešlo bo..... cypate vymluvy.
Pozdějši sem od roku 1986 jezdil dycky jak sa cosyk chystalo do Prahy, bo tam sa dycky cosyk robilo. Na Palacha, na srpen, na studenty, furt cosyk. Atmosfera hustla, demonstracije "pomylenych rozvracaču republiky a živlu placenych imperialistami" nabrali na intenzite. Tak sem byl parrazu sprchovany na tym Vaclavaku, pendrek mi masirovali hřbet, raz mi jakysyk dylin v uniforme na cajtarně vlasy oškubal nuškama,že pry takych hipisaku tam nechce vidět, dycky sem byl nakopany do vlaku a švihal s doprovodem do Ostravy. Do Všetat som sa dvarazy nedostal, bo nas rozehnali už na nadražu. Raz som bol zadržany aj s Uhlom. Toho sy vyzvedli a dali mu samostatny ajclik, asi aby nas nešteloval proti nim, ale on byl vyhukany vjac jak my, a pak už nebyl. S pocitom hrdiny a s vyhazovem ze středni školy, sem sa vracal do Ostravy, ve vlaku sme hrali ferbla o zbytek drobaku a srali na cajty, co nas furt jebali za hazardne hry. Nevim jak dluho bych to vyderžal, ale bo dorazil listopad 1989 a ja byl furt mlady a naivny, tak som to dokončil jako aktyvny provokater. Pravda, ze školy vyhozeny, dobity, vedeny jako aktivista proti režimu, a bo sem nechcel končit v lochu, tak sem robil na enhačku na koksovně, bo všecko ti možu zakazať, cypa z tebe zrobit, ale lopatu.... tu ti nigdo nezebere. Take pravidlo bolo. Celu dobu sem furt hledal po šopach, pudach, křestnikach jakesyk dokumenty o tym roku šedesatymosmym a čital všecko, co sem zehnal.Bolo teho dost, ale take ty noviny s dřistama jak nas kdo ve svetě podporuje, prohlašeni v tej době už zapomenutych luďi a podobne dřysty. Bo na tej koksovně robilo dost chacharu co to pametali, dostalo sa mi do ruk aj čitani ze samizdatu. Patočka, Havel, aj Ruml, Uhde a podobny tisk. Posluchal som po večerach svobodnu evropu, nahraval Kryla na kazety a žil v bludu, že mam přehlad. Už asi nezpomenu jak sa menoval ten dyzydent co držal hladovku v Zabřehu a chvalili ho na hlasu ameriky. Kde meškal si pametam dovčil, ale jak sem chcel mu jit potřepat pazuru a podpořit ho, tak sem došel iba ke dveřam v takych dvuletkach a tam už čekali cajti v civilu a laskavě mi domluvili obuchem, že pry jaksyk ten dotyčny neni doma. Vyvezli mě po masaži hřbeta, kdy mi hodili na hřbet mokru deku a pak si dva pohrali s pendrekama jak na xylofoně. Vyvezli mě zadarmo kusek za Vyškovice a vykopli z auta. Na take vylety sem byl zvykly už z Baníku a ruznych zabav, tak sem ani neprotestoval. Dycky kdosyk zastavil a zavezl zpatky do Poruby.
Raz sem byl zadrženy s jednym provokaterem, ktery v tym šedesatymosmym skryval jakusyk ilegalnu vysilačku a vysilal ešče chvilu po obsazeni, než ho našli a zavřeli. Pozval ma na jakysyk seminař do jednoho baraku na prajzke. Jak sem tam ale poznaval tych luďi okolo seba, dostaval sem taku divnu naladu. Skoro všeci to boli byvali komunisti, ktore vyrazili po čistkach a jejich představa bola taka, že kdyby se podařilo zbavit husaka a Jakeša, že by se ten socialismus robil s tu lidsku tvařu. Z tych dřystu sem došel k nazoru, že iba emigracja mi zachrani buducnosť. Temu sem pak podřidil všecky kroky, ale než to napodruhe vyšlo, bo poprve sem se nedostal, tak byl listopad a konec dobrodružstva. Všcko sa mi to vybavilo hned po listopadu. Bal sem se, aby sak moci nedostali fiškusi z teho šedesatehoosmeho. Nakupil sem všecku už dostupnu literaturu o tymčase a došel k poznaňu, že tych ludi je třeba vyřadit z procesa. Svoju dobu mali a prodrbali, tak čemu je posluchať?
Teraz mam svoj pohlad na cely ten "slavny" rok. Nebyl to žadny pokus o trhnuti sa a navrat k prvni republice. Bol to enem boj komunistu s komunistama, nic vjac. Boj o moc a koryta, ale stejnak by to malo stejny efekt jak pozvat Zatopka na stometrovu drahu a čekat, že v šedesati zaběhne rekord. Na zapadě nebyl ani nijak velky zajem o naše reformy, o trhnuti sa, zony a uzemi bolo davno rozdělene velmocami, tych par dřystu a rozozlenych rezoluciji.... taky efekt iba pre tych dole. Oni vedeli, že u nas enem komunisti lakuju obyvatele a boja sa o koryta. Navštěva přatelskych armad bola zasahom z Moskvy ale iba pro uklidněni a dosazeni poslušnych pajtašu do čela naši republiky. Doba čistek pak vyhranila luďi na vylučenych a nevylučenych. Tych vylučenych bolo dost a drtiva vetšina se snažila celu dobu do roku osmdesatdevět dostat zpatky mezy tych gyzodv. Až na par opravdovych vyjimek to boli enem převlečeni komunisti. Co ja tych dvojtlamych pajtašu poznal! dali by vlastny ledvinu za to, aby ich vzali zas do partaje. Bonzovali, udavali, a tvařili se jak najlepši kamoši od Havla. Na druhu stranu až na tych par odvažnych to ostatnym nevadilo. V hospodě u ostravaru boli všeci kingove, ale jak je kdosyk vyzval na aktivni odboj, tož stahli krovky s mumlanim že maju děcka a kdesykcosyk. Narod připosranych sa projevil v plnej krase. A pry kdyby nas v tym šedesatymosmym nenechali ve štychu američani, tak sme ich zmetli do ďury a bolo nam fajně. Čemu by nas mali američani řešit, to nikdo neřešil. Přitom bolo jasne, že nikdo nezasahne. Boli sme pre nich naprosto neatraktivni uzemi, nezajimava země s bojacnym zhrbenym narodem. Ty, co cosyk chceli dokazat, tak už davno emigrovali a jinak? Co by u nas ziskali? Ropa tu neni, zlato tu neni, plyn tu neni, možna trocha uhla a par nerostu, ale inak? Připomina mi to vyvoj na Kypru, bo tam od roku 1974 okupuje čast ostrova Turecko a až na tych par rezoluciji a na to, že to nikdo neuznava, se tam nic nerobi. Taky nemaji nic zajimaveho pro konflikt s raketama. to neni Kuvajt. Kypřani maju teraz akurat tu vyhodu, že možu blokovať vstup Turecka do EU a možna jim ten kus ostrova turci vrati.
Otevře už někdo očiska, a napisa o tym celym divadle čistu, nezkreslenu pravdu?
Sem hrdy na to, že som z generace, ktera sa nebala a dotahla cely ten převrat do konca, bez ludskych ksychtu a inych experimentu. Pomohlo nam vjac okoli, bo to začalo padat okolo a nebyt teho, tak to nešlo tak hladce, ale naše generace, nepoznamenana tym šedesatymosmym sa postavila razantneji k sesazeni komunistu. Už enem tym, že ty demonstracije boli vjac a vjac intenzivne a komunisti sa zamotali s vlastnu generačnu preměnu a bojem o moc medzi Štěpanem, Mohoritou a Jakešovyma kašparama.
Stalo to za to, keby to nevyšlo, nevim jak bych pak sam pokračoval. Možna bych vyměknul, nahrbil hřbet a držel hubu jak cely narod, což po šedesatymosmym, čemu nevřim, bo sa znam, ale spiše bych už žil v ine zemi - nafurt. Na rozdil od tych převlečenych rudych cypu, sem musel po listopadu dostudovat a postavit se k životu daleko zodpovednějši než oni. Kdo je schopny a neni lemra, dneska nemuže volit socany a komunisty, kdo bol lemra cely svuj zhrbeny život, voli pravě ich. Bohužal po vysledku poslednych voleb mam zbaleny baťoh bo to vypada, že tych remcavych cypu, ktorym stači paru špinavych chechtaku od Škromacha, len ať němusi robit, je vjac a vjac. Zapominaju, že jak sa dorve k moci Filip a jeho bratr Parubek, tak aj možna zakon o přiživnictvi daju do parlamentua většina z tych nemakčenku bude zasa v kriminale.
Celkem bych im to z celeho srdca přal. Aj ty fronty na banany a jednu samoobsluhu na cele sydliště, ktora v sobotu zavira o poludni. Ty fronty na doložky k Balatonu a stodvacitky u baraku.
Sem sa jaksyk rozdřystal.....
Vaš Synek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ben ben | 21. srpna 2006 v 12:43 | Reagovat

Souhlasím s tebou takřka doslova i s tím

sbaleným batohem

2 acht acht | 21. srpna 2006 v 15:05 | Reagovat

celou dobu jsem myslel že píšete o 89, a liboval jsem si, že je tu konečně někdo rozumný, co otevřel očiska. Až nakonec mi došlo, že to bylo o 68.

3 mundys mundys | E-mail | 21. srpna 2006 v 15:41 | Reagovat

Ono je na tom to nejsmutnější, že je to o 68. i o 89. a o tom po tom....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama